2025
Prestižní ocenění Ivany Hanzlové (Miloslav Samek)
-------------------------------------------------------------------
Vokální sborová a varhanní tvorba Petra Ebena
Žamberecký rodák Petr Eben byl skladatelem duchovní, moderní a soudobé vážné hudby.
22. ledna letošního roku by se dožil 96 let.
Jeho rozsáhlá tvorba, přesahující více než 200 skladeb, má své těžiště ve vokálních
sborových skladbách, na které se chci především zaměřit. Vedle toho vytvářel varhanní
skladby duchovního charakteru a na liturgické texty i vokálně – instrumentální díla.
Nejpočetnější částí jeho vokální tvorby jsou písně psané pro dětské sbory. Jednohlasý
dětský sbor
Ukolébavka pro dcerku ztvárnil na texty Václava Čtvrtka, jež je velmi oblíbená jak v
mateřských školách, tak i na I. stupni základních škol. Na albu Supraphonu z roku 1966 s
názvem Dětské sbory jsou uvedeny rovněž skladby Smutný vodopád a Tetky štětky na
původní slova brněnského básníka Karla Šiktance (nahrál Šlapanický dětský sbor se
sbormistrem Ivanem Sedláčkem).
Umělecky velmi hodnotný je cyklus pro smíšený sbor a cappella Láska a smrt, op. 18, ve
kterém použil texty lidové poezie. Struktura díla odpovídá, dá se říci, symfonickým
skladbám. Ještě zařadím Ebenovu kompozici Dech dávno zašlých časů, velmi obtížnou
skladbu pro zpěváky, a to jak technicky, tak i interpretačně.
Ženskou sborovou vokální tvorbu představil autor pěti cykly, O vlaštovkách a dívkách,
Závoj a slzy, Řecký slovník, Odvěká kosmetika a Chrámová. Názvy jednotlivých cyklů
napovídají docela srozumitelně o jejich obsahu.
V šedesátých letech napsal P. Eben Liturgické zpěvy na český text pro jednohlasý sbor s
doprovodem varhan k vybraným svátkům a u příležitosti liturgického roku. Sám Eben o
tom řekl, že v podstatě napodobil středověké minnesangry, kteří byli současně skladateli i
interprety a že účelem bylo, aby byly zmíněné zpěvy produkovány v proměnlivé části mše.
Velmi zásadní je rovněž Ebenův význam v rámci české varhanní literatury. Jedinečně
porozuměl specifickému varhannímu zvuku a jeho první velký cyklus Nedělní hudba byl
vlastně napsán k provedení na romantické varhany, na kterých tato skladba může zaznít
opravdu nejstylověji. Oněch cyklů zkomponoval nespočet, za zásadní považuji opus
Laudes (Chvály), ve kterém se dokonce inspiroval názvuky jazzu. Na počest Petra Ebena,
jako klavírního korepetitora a varhaníka, byla před více než 40 lety za podpory Nadace
Českého hudebního fondu založena Mezinárodní varhanní soutěž Petra Ebena, když v
říjnu 2024 přivítalo město Opava mladé naděje varhanní hudby při uskutečnění již 22.
ročníku.
Zvlášť se zastavím u hudební skupiny, kterou tvoří synové skladatele, bratři Kryštof, Marek
a David Ebenové. Kryštof je absolventem Matematicko – fyzikální fakulty UK, je zrovna
tak hudebníkem a hraje ve skupině na klávesy. Marek vystudoval hudebně – dramatický
obor Pražské konzervatoře, je hercem, hudebním skladatelem, písničkářem, zpěvákem a
především moderátorem. I naše vnučka Eva, olympijská vítězka ve snowboardcrossu, byla
návštěvou v jeho vynikajícím televizním pořadu Na plovárně. Nejmladší David je
absolventem Filozofické fakulty UK, akademicky působí jako profesor v Ústavu hudební
vědy tamtéž a řídí mužský pěvecký sbor Schola Gregoriana Pragensis, zaměřený na
gregoriánský chorál.
Musím nutně vzpomenout na hudebního skladatele, klavíristu, hudebního pedagoga,
dramatika a spisovatele Ilju Hurníka, jenž byl švagrem P. Ebena. Mezi jiným vzpomínám
na jeho cyklus Umění poslouchat hudbu, jakož i na televizní seriál ČT Trojhlas a na
stejnojmennou knihu, již jsem si tehdy (v roce 1986) s gustem přečetl. Navíc našim členům
Pražských mužských sborů (PSPU, Smetana a Typografia) byly umožněny zkoušky v
budově ZUŠ, pojmenované podle Ilji Hurníka ve Slezské ulici, tehdy za řízení sbormistra
Stanislava Pešičky. Syn Ilji Hurníka Lukáš je též velmi známou osobností. Absolvent PedF
UK v současné době zastává funkci šéfredaktora hudebních stanic D – dur a JAZZ, je
spoluautorem učebnic Hv pro základní a střední školy, publikuje v hudebním tisku a o
hudbě napsal populárně naučnou knihu Klasická hudba zvenčí i zevnitř.
Petru Ebenovi byla vyjádřena za jeho života značná pocta. V roce 1989 byl jmenován
Zasloužilým umělcem, roku 1991 obdržel francouzské státní vyznamenání Rytíř umění a
písemnictví Francouzské republiky, v roce 1994 se stal nositelem čestného doktorátu
Univerzity Karlovy a v roce 2002 mu bylo uděleno státní vyznamenání Medaile za zásluhy
I. stupně.
Hudební skladatel a čestný občan města Žamberka zemřel 24. října 2007 v Praze a je
pochován ve společném hrobě s Iljou Hurníkem na Vyšehradském hřbitově.
Miloslav Samek
----------------------------------------------------------------
Třikrát zlatý Severáček
Severáček, dětský sbor ZUŠ Liberec, dosáhl na třídenním mezinárodním festivalu Bratislava
Spring Music Festival 2025 fenomenálního úspěchu. Zvítězil ve všech třech soutěžních
kategoriích, jichž se zúčastnil, získal za své výkony vysoké bodové ocenění a zároveň
festivalovou cenu Grand Prix.
„Získali jsme zlatá ocenění v kategorii dětských sborů do 16 let, sborů do 21 let (soprán, alt) i
v kategorii lidová píseň s instrumentálním doprovodem. Děti zpívaly a tančily opravdu
překrásně, a to se také odrazilo v bodovém hodnocení, když jsme od poroty obdrželi 97, 96,
resp. 99 bodů ze 100. Těch 99 je v mezinárodních soutěžích opravdu ojedinělé, víc prakticky
nelze získat, takže z toho máme nesmírnou radost,“ vysvětlila Silvie Langrová, která jako
sbormistryně Severáček vede už od roku 1997 (od 2006 samostatně).
Severáček tak kromě dílčích vítězství dostal i cenu Grand Prix, kterou porota udělila za
nejvyšší bodové skóre v jednotlivých kategoriích, pokud soutěžící sbor obdržel alespoň 97
bodů. „Je to završení naší mnohaměsíční práce na zkouškách a soustředěních. Na tuhle soutěž
jsme se repertoárově chystali od léta 2024, kdy jsme začali připravovat jednotlivé programy,“
doplnila Langrová.
V minulosti Severáček přivezl úspěchy například z belgického Neerpeltu (tři ocenění Cum
laude v letech 2022 i 2024), v roce 2019 triumfoval na soutěži v Praze (2x 1. cena + Cena
Petra Ebena), v Bratislavě na Slovakia Cantat (3x 1. cena a Cena za dramaturgii), či v roce
2017 v italské Riva del Garda (3x 1. cena + Cena pro nejlepšího sbormistra).
.jpg){kind=link}
------------------------------------------------------------------
Vokální sborová a varhanní tvorba Petra Ebena
Žamberecký rodák Petr Eben byl skladatelem duchovní, moderní a soudobé vážné hudby.
22. ledna letošního roku by se dožil 96 let.
Jeho rozsáhlá tvorba, přesahující více než 200 skladeb, má své těžiště ve vokálních
sborových skladbách, na které se chci především zaměřit. Vedle toho vytvářel varhanní
skladby duchovního charakteru a na liturgické texty i vokálně – instrumentální díla.
Nejpočetnější částí jeho vokální tvorby jsou písně psané pro dětské sbory. Jednohlasý
dětský sbor
Ukolébavka pro dcerku ztvárnil na texty Václava Čtvrtka, jež je velmi oblíbená jak v
mateřských školách, tak i na I. stupni základních škol. Na albu Supraphonu z roku 1966 s
názvem Dětské sbory jsou uvedeny rovněž skladby Smutný vodopád a Tetky štětky na
původní slova brněnského básníka Karla Šiktance (nahrál Šlapanický dětský sbor se
sbormistrem Ivanem Sedláčkem).
Umělecky velmi hodnotný je cyklus pro smíšený sbor a cappella Láska a smrt, op. 18, ve
kterém použil texty lidové poezie. Struktura díla odpovídá, dá se říci, symfonickým
skladbám. Ještě zařadím Ebenovu kompozici Dech dávno zašlých časů, velmi obtížnou
skladbu pro zpěváky, a to jak technicky, tak i interpretačně.
Ženskou sborovou vokální tvorbu představil autor pěti cykly, O vlaštovkách a dívkách,
Závoj a slzy, Řecký slovník, Odvěká kosmetika a Chrámová. Názvy jednotlivých cyklů
napovídají docela srozumitelně o jejich obsahu.
V šedesátých letech napsal P. Eben Liturgické zpěvy na český text pro jednohlasý sbor s
doprovodem varhan k vybraným svátkům a u příležitosti liturgického roku. Sám Eben o
tom řekl, že v podstatě napodobil středověké minnesangry, kteří byli současně skladateli i
interprety a že účelem bylo, aby byly zmíněné zpěvy produkovány v proměnlivé části mše.
Velmi zásadní je rovněž Ebenův význam v rámci české varhanní literatury. Jedinečně
porozuměl specifickému varhannímu zvuku a jeho první velký cyklus Nedělní hudba byl
vlastně napsán k provedení na romantické varhany, na kterých tato skladba může zaznít
opravdu nejstylověji. Oněch cyklů zkomponoval nespočet, za zásadní považuji opus
Laudes (Chvály), ve kterém se dokonce inspiroval názvuky jazzu. Na počest Petra Ebena,
jako klavírního korepetitora a varhaníka, byla před více než 40 lety za podpory Nadace
Českého hudebního fondu založena Mezinárodní varhanní soutěž Petra Ebena, když v
říjnu 2024 přivítalo město Opava mladé naděje varhanní hudby při uskutečnění již 22.
ročníku.
Zvlášť se zastavím u hudební skupiny, kterou tvoří synové skladatele, bratři Kryštof, Marek
a David Ebenové. Kryštof je absolventem Matematicko – fyzikální fakulty UK, je zrovna
tak hudebníkem a hraje ve skupině na klávesy. Marek vystudoval hudebně – dramatický
obor Pražské konzervatoře, je hercem, hudebním skladatelem, písničkářem, zpěvákem a
především moderátorem. I naše vnučka Eva, olympijská vítězka ve snowboardcrossu, byla
návštěvou v jeho vynikajícím televizním pořadu Na plovárně. Nejmladší David je
absolventem Filozofické fakulty UK, akademicky působí jako profesor v Ústavu hudební
vědy tamtéž a řídí mužský pěvecký sbor Schola Gregoriana Pragensis, zaměřený na
gregoriánský chorál.
Musím nutně vzpomenout na hudebního skladatele, klavíristu, hudebního pedagoga,
dramatika a spisovatele Ilju Hurníka, jenž byl švagrem P. Ebena. Mezi jiným vzpomínám
na jeho cyklus Umění poslouchat hudbu, jakož i na televizní seriál ČT Trojhlas a na
stejnojmennou knihu, již jsem si tehdy (v roce 1986) s gustem přečetl. Navíc našim členům
Pražských mužských sborů (PSPU, Smetana a Typografia) byly umožněny zkoušky v
budově ZUŠ, pojmenované podle Ilji Hurníka ve Slezské ulici, tehdy za řízení sbormistra
Stanislava Pešičky. Syn Ilji Hurníka Lukáš je též velmi známou osobností. Absolvent PedF
UK v současné době zastává funkci šéfredaktora hudebních stanic D – dur a JAZZ, je
spoluautorem učebnic Hv pro základní a střední školy, publikuje v hudebním tisku a o
hudbě napsal populárně naučnou knihu Klasická hudba zvenčí i zevnitř.
Petru Ebenovi byla vyjádřena za jeho života značná pocta. V roce 1989 byl jmenován
Zasloužilým umělcem, roku 1991 obdržel francouzské státní vyznamenání Rytíř umění a
písemnictví Francouzské republiky, v roce 1994 se stal nositelem čestného doktorátu
Univerzity Karlovy a v roce 2002 mu bylo uděleno státní vyznamenání Medaile za zásluhy
I. stupně.
Hudební skladatel a čestný občan města Žamberka zemřel 24. října 2007 v Praze a je
pochován ve společném hrobě s Iljou Hurníkem na Vyšehradském hřbitově.
Miloslav Samek
Vytvořeno službou Webnode