recenze 2020

 

Zahrada srdce: Emu Destinnovou připomněl koncert v místě jejího úmrtí přesně před devadesáti lety (Jiří Fuchs)

(Koncert oktetu Danubius Octet Singers Bratislava v Českých Budějovicích)

https://www.klasikaplus.cz/reflexe-2/item/2876-zahrada-srdce-emu-destinnovou-pripomnel-koncert-v-miste-jejiho-umrti-presne-pred-devadesati-lety

                        -------------------------------------------------------

Základy latiny pro sbormistry

Latina pro sbormistry, od akademického roku 2010/2011 jednohodinový seminář 1. ročníku studijního plánu navazujícího magisterského studia oboru Sbormistrovství na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze, má konečně své skriptum. Pod názvem Základy latiny pro sbormistry je vytvořil Mgr. et Mgr. Vít Náměstek a vydala je v roce 2019 Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Praha (176 s.), ISBN 978–80–7603–068–8.

Latina, která se při současném všeobecném nedostatku moderních textů vhodných k sborovému zhudebnění stává oblíbeným „esperantem“ sborové kompozice, činí velice často problémy nejen sborovým interpretům, ale i skladatelům. V sbormistrovském studiu není latina zcela novým předmětem. Byla disciplínou učebního plánu dnes již neexistujícího bakalářského oboru Sbormistrovství chrámové hudby. S latinskými texty se však setkávají nejen sbormistři chrámových sborů, najdeme je ve sborových skladbách všech stylových období, a jejím prostřednictvím poznáváme vlastně nejsnadněji charakter současné světové sborové tvorby. Existence této disciplíny je tedy jistě významná a oprávněná a nové skriptum je zatím jediným vhodným učebním textem.

Skriptum člení autor po stručném úvodu do dvou základních částí. I. část (s. 5–68) – Základy latinské gramatiky se věnuje značně podrobně problémům latinské morfologie a pochopení jednotlivých kapitol ověřuje na krátkých cvičeních. II. část (s. 69­–120) přináší výběr několika nejznámějších a ve sborové literatuře nejfrekventovanějších latinských textů, opatřených délkami slabik. Každý z textů je doplněn krátkým komentářem obsahujícím zpravidla informaci o původu textu, autorovi, příp. biblickém výskytu a slovníček, potřebný k pochopení textového obsahu. Zvláštní oddíl této části obsahuje ještě oficiální České verze textů. Učebnici uzavírá abecední Slovník (s. 123–152) všech v textu použitých slov a Notová příloha (18 s.) s chorálními nápěvy všech textů z II. části učebnice kromě mešního ordinária.

Vzhledem k tomu, že sbormistři většinou sami latinské texty netvoří, je pro běžnou sbormistrovskou praxi I. část skripta značně podrobná. Velice významná je pro všechny především její 1. kapitola – Latinská abeceda, délky slabik a přízvuk, pravidla výslovnosti. Autor zmiňuje i existenci tzv. tvrdé (německé) a měkké (italské) výslovnosti, o níž se u nás mnoho neví a asi by byla prospěla malá ukázka. Uvádí též některé skladby Jana Nováka na hexametrické texty, nerespektující uvedená pravidla o přízvucích (i tady by se hodil možná malý příklad). Pro sborovou interpretaci je důležitá nálada vyplývající z obsahu latinského textu, který mívá v zásadě tři polohy: prosba, oslava, meditace. Více bohužel dnešní posluchač nepochopí a sbormistr, ale i skladatel by je měli respektovat. K tomu míří II. část skripta, obsahující prakticky všechny nejpoužívanější duchovní texty se správnou výslovností a jejich překladem, což je pro naše sbormistry jistě mimořádně přínosné. Kategorii Duchovní hudba najdeme dnes na většině mezinárodních a národních sborových soutěžích a přehlídkách a jsou jí někdy věnovány celé sborové festivaly. Závěrečný Slovník nám může pomoci i v překladech neduchovních latinských textů, např. často využívané studentské latinské poezie.

Publikaci Víta Náměstka Základy latiny pro sbormistry by měl mít ve své odborné knihovničce každý sbormistr, jehož sbor interpretuje skladby s latinskými texty. V učebnici je samozřejmě látky více, než bude pro svou praxi potřebovat, ale proč by se ve volných chvílích nemohl učit latinsky?

J.K.

             ------------------------------------------------------

PhDr. Luboš Hána, Ph.D.: Nonartificiální hudba v úpravách pro sborový zpěv

V roce 2020 vydala Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem v anglické verzi monografii  PhDr. Luboše Hány, Ph.D. “Non–Artificial Music in Choral Arrangements (ISBN 978–80–7561–244–1), která řeší originální, zajímavé, pro sborovou praxi velice potřebné a užitečné téma.

Po krátkém úvodu zdůvodňujícím volbu tématu a shrnujícím dosavadní domácí a zahraniční publikace a prameny zabývající se problematikou aranžování v instrumentální hudbě člení autor monografii do dvou základních, rozsahově zcela vyvážených kapitol, analyzujících velice podrobně a zasvěceně všechny aspekty tématu jak z hlediska správně stanovených teoretických východisek, tak z hlediska praktického využití z nich vyplývajících závěrů.

V prvé, teoretické části (s. 12 – 77), rozdělené do tří podkapitol, si všímá autor zvláštností významných pro odlišnost instrumentálních a vokálně sborových aranžmá, a to z hlediska specifických akustických, harmonických a metro–rytmických východisek při tvorbě sborových úprav skladeb. Zpracování teoretické části dokumentuje podrobnou znalost uvedené literatury, schopnost kreativní aplikace jejích poznatků a závěrů na oblast sborové interpretace, ale i bohaté zkušenosti ověřené v osobní sbormistrovské a aranžérské praxi.

Kapitola 1.2, věnovaná akustickým východiskům pro sborové úpravy skladeb, je z hlediska zkoumaného problému koncipována zcela nově. Domnívám se však, že v interpretační praxi sboru lze uvedených závěrů využít jen částečně, a to při vytváření správné dynamické hierarchie jednotlivých součástí akordu. Významnější by měly být tyto poznatky pro ansámblový zpěv a měly by vést jednotlivé zpěváky k tomu, aby se daleko více vzájemně poslouchali. Ve sborové interpretaci již sama individuální rozdílnost v kvalitě vibrata a témbru hlasů téže hlasové skupiny (nehledě na problematiku vokální intonace vůbec) možnosti využití významu alikvotních tónů silně omezuje. Ale i při uvedeném omezení je třeba jak z hlediska upravovatele, tak z hlediska sbormistra tyto akustické zákonitosti správně využívat a při interpretaci je sledovat a respektovat.

Podobnou pochvalu, jaká byla vyslovena zpracování teoretické části monografie, je možno vyslovit i při hodnocení její druhé, praktické části (s. 78 – 158). Neexistuje problém, který by autor opomenul, jak naznačuje i výčet názvů jednotlivých dílčích podkapitol (jako např. problematika míry originality a úrovně výsledného zpracování sborové úpravy, hudební a nehudební faktory ovlivňující charakter aranžmá, typologie sborových úprav a technologické aspekty jejich tvorby, introspektivní popis postupu upravování vybraných písní, problematika nácviku (nejen) populárních písní). Nezapomíná ani na medailonky význačných aranžéru skladeb pro sbory a vokální skupiny a zmiňuje se o aranžérské soutěži v rámci sborového festivalu zaměřeného na oblast populární hudby – Jirkovský Písňovar (autor je zakladatelem tohoto úspěšného festivalu a iniciátorem souběžně probíhajícího ateliéru zaměřeného na problematiku aranžérské práce v tomto hudebním žánru). Všechny své poznatky, názory a závěry dokládá Luboš Hána na vhodně vybraných notových příkladech, vybraných z velké části z jeho vlastní aranžérské dílny. Úspěšnost některých z nich jsem měl možnost si ověřit vlastním poslechem i reakcí publika na festivalech IFAS 2010 (v provedení Mužského komorního sboru PF UJEP „NONA“) nebo na již zmíněném festivalu Jirkovský Písňovar (v provedení smíšeného sboru „Ventilky“ Jirkov).

Monografii doplňuje ještě přehled literatury, pro méně zasvěcené čtenáře velice důležitý a prospěšný „Pojmový aparát“ s vysvětlením méně známých, vesměs z anglického jazyka přejatých pojmů a příloha obsahující pět velice zdařilých autorových ukázek různých typů aranžmá.

Po formální stránce je monografie přehledná a její jazyk srozumitelný a odborně přesný. Svou koncepcí, rozsahem, moderním zpracováním i vynikající grafickou úpravou je na vynikající úrovni a získá si jistě zaslouženou pozornost čtenářů.

J. K. 

                           -----------------------------------------------------------

 

Úspěšné adventní virtuální koncerty UČPS 2020

Na adventní čas letošního mimořádného roku připravila Unie českých pěveckých sborů nejen pro své členy dva virtuální koncerty. V prvním, který se pod názvem „Ryba v karanténě“ konal dne 18. prosince v 19:00, nabídla spoluúčinkování při provedení oblíbené České mše vánoční Jana Jakuba Ryby. Druhý, který si mohli rovněž všichni vyslechnout na webu nebo FB České sbory a který se pod názvem „Vinšujem vám štěstí, zdraví!“ konal 20. prosince v 16:00, pak věnovala těm, kterým Vánoce především patří, našim dětem.

Zvláště druhý z koncertů po všech stránkách příjemně překvapil a přinesl poprvé tu pravou vánoční hudební náladu. Zasloužili se o ni samozřejmě především interpreti, tentokrát hlavně přípravná oddělení a kompletní sbory našich předních sborových škol se svými sbormistryněmi a sbormistry – Campanella – Olomouc, Jitro – Hradec Králové, Kühnův dětský sbor – Praha, Motýli - Šumperk, Ondrášek – Nový Jičín, Permoník – Karviná, Pueri gaudentes – Praha, Severáček – Liberec, k nimž se připojily taneční soubor Jaro, skupiny žáků a učitelů uměleckých škol, dechové kvinteto Academia a Chorus puellaris, Černošice – ale i skvělá, vtipná, originální koncepce koncertu, kombinující hudební čísla jednotlivých sborových uskupení s vánočními a novoročními gratulacemi jejich dětských zástupců, sbormistryň, sbormistrů a významných hudebních a kulturních osobností
(ministr Robert Plaga, sopranistka Dagmar Pecková aj.) . Dík a mimořádnou pochvalu zaslouží všichni, kteří koncert připravili: Roman Michálek (námět a dramaturgie), Martin Bouma (realizace závěrečné společné skladby), Eliška Toperczerová (příprava průvodního slova), Alena Rudolfová (produkce), Anna Čumlivská (grafika) a Lukáš Prchal (výroba).

Tento adventní koncert znovu jednoznačně prokázal význam a nenahraditelnost sborového umění, které nás spojuje a které dokáže nejsilněji ovlivnit naše vnímání hudební krásy. Koncert, který se konal v rámci festivalu Musica coniuncta, zhlédlo při premiéře téměř 1400 návštěvníků. Jsem však přesvědčený o tom, že by udělal mimořádnou radost i dalším posluchačům některého z našich tradičních televizních kanálů. Zájemci, kteří premiéru koncertu nestihli, mohou zhlédnout jeho reprízu na záznamu: Vinšujem vám štěstí, zdraví.

Naše sbory nikdy nepřestanou zpívat.

J. K.

                       --------------------------------------------------------


 

 

 

Jiří Kolář©2015. Správce webu: misatrybulova@gmail.com

Vytvořeno službou Webnode